REPÚBLICA DEL PARAGUAY
ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI
GUARANI, MERCOSUR ÑE’Ê TEETE
26 AÑOS DEL ATENEO Y 95 NUEVOS LICENCIADOS
Leer original (hacer clic) en: http://cafehistoria.ning.com/profiles/blogs/hoy-el-ateneo-de-lengua...
Leer también en: http://dgaleanolivera.wordpress.com/hoy-el-ateneo-de-lengua-y-cultu...
Hoy, viernes 23 de setiembre de 2011, el ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI cumple 26 AÑOS DE VIDA. Heñói guive ATENEO ogueroguata heta tembiapo ñane Avañe’ê rayhupápe oipotágui ko’ê ko’êre ñane ñe’ê Guarani ojekuaaporâve, ojehayhuve, ojepuruporâve ha taitenondeve ñane retâ ha ambue tetâ rupi.
Como parte de la recordación de tan grata fecha, hoy a las 16 hs, en la Sede Central del ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI (Julia Miranda Cueto 1721 entre Ytororô y R.I. 3 Corrales – Zona Sur, Fernando de la Mora) tendrá lugar el ACTO DE GRADUACIÓN DE LA LICENCIATURA EN LENGUA GUARANI. De la ceremonia participarán egresados de las diversas Regionales del ATENEO diseminadas por todo el país. Pe aty guasu ñeñepyrûme ojepurahéita ñane retâ purahéi guasu. Upéi, oñeme’êta kuatia’atâ Mbo’ekuaahára pyahúpe. Ipahápe, David Galeano Olivera, ATENEO Motenondehára; ohendukáta hemiandu. Umi omohu’âva imbo’esyry ha’ehína ko’â tavapegua: Fernando de la Mora, Horqueta, 1º de Marzo, Villarrica, Ka’aguasu, Juty, Encarnación, San Pedro del Parana, Edelira, Santa Rosa - Misiones, Paraguari, Ciudad del Este, Minga Guasu, Itaipyte, Mariano Roque Alonso, Asunción-Santísima Trinidad, Ñemby, San Lorenzo, Pilar, Kuruguaty, Puente Kyha ha Iturbe. Esta promoción está constituida por 95 nuevos Licenciados en Lengua Guarani.
ACTA FUNDACIONAL DEL ATENEO
23 DE SETIEMBRE DE 1985
KUATIA PETEÎHA – ACTA Nº UNO
Paraguaýpe, Paraguái retâ tavaguasúpe; ojapórô mokôipa mbohapy ára jasyporundygua, ary su porundysa poapypa pópe.
Instituto Superior de Lenguas, opytáva tape Mariscal Estigarribia ha Estados Unidos-pe, oñembyaty hikuái mbo’ehakotýpe, mokôipa aravo guive, umi temimbo’ekue ha temimbo’e oñemoarandúva gueteri Guarani ñe’ême ko mbo’ehaovusúpe, ikatuhaĝuáicha omoheói peteî aty.
Oîkuri upérô, mbo’ehára Pedro Moliniers ha Natalia Krivoshein de Canese, temimbo’ekue rérape; mbo’ehára Celsa Dávalos de Céspedes, mbo’eharakuéra rérape. Avei, Cristobal Campuzano, Catalina Mena Amarilla ha Miguel Angel Ruíz Díaz, mbo’esyry peteîha rérape; María Elvira Martínez de Campos ha Lida Concepción Peralta, mbo’esyry mokôiha rérape. Ha Lorenza Cuevas Sánchez, Susana González V., Juana Ascenciona Arrúa, María Eva Mansfeld de Agüero ha David A. Galeano Olivera, temimbo’ekuéra mbo’esyry mbohapyhapegua.
Oje’e’akue upe pyharépe, oñemoheñoiseha peteî aty omba’apo haĝua Guarani ñe’ê rehehápe, ikatuhaĝuáicha ko’ê ko’êre ojekuaaporâve, ojepuruve, ojehayhuve ha taitenondeve ñane retâpýpe. Oîva guive pe atýpe oguerohoryjoákuri ko temiandu ha ome’ê hikuái iñe’ê oñeha’âtaha omba’apo kyre’ỹ ha mbarete Guarani ñe’ê rehe.
“Guarani Rayhupápe”, ha’e pe ñe’ê poravopyre ojepurútava oñembyaty haĝua ko aty jerére mayma Guarani ñe’ê rayhuharakuérape.
Avei, ojeporavo peteî téra ko atýpe ĝuarâ ha oñeĝuahê peteî ñe’ême oñembohero haĝua: ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI, UNIVERSIDAD NACIONAL DE ASUNCIÓN-pegua.
Upe rire ojeheka máva mávapa umi ikatútava omotenonde ko aty pyahuete; ha jeporavo rire, opyta ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI motenondeharakuérarô, ko’âva:
1.- Motenondehára: David A. Galeano Olivera
2.- Motenondemyengoviahára: María Elvira Martínez de Campos
3.- Pytyvôhára: María Eva Mansfeld de Agüero
4.- Virumono’ôhára: Cristobal Campuzano
5.- Pytyvohára pepirû rehegua: Lorenza Cuevas Sánchez
6.- Mbo’esyry mbohapyha rérape oîva: Susana González V.
7.- Mbo’esyry mokôiha rérape oîva: Lida Concepción Peralta
8.- Mbo’esyry peteîha rérape oîva: Catalina Mena Amerilla
9.- Temimbo’ekue rérape oîva: Pedro Moliniers
Natalia Krivoshein de Canese
10.- Mbo’eharakuéra rérape oîva: Celsa Dávalos de Céspedes
Ipahápe, oje’ékuri ojejapotaha peteî aty guasu, ára mbohapypa jasyporundyguápe, ikatuhaĝuáicha omoñepyrû upépe hembiapo ko ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI-UNA. Upe mboyve, motenondeharakuéra ojapóta peteî aty’i ohecha haĝua mba’e mba’épa oñeikotevêta ha ojejapóta upe aty guasúpe.
Oñemopu’â ko aty mokôipa aravo mbohapypa aravo’i jave.
(Omoî hikuái heraguapy ko kuatia peteîháre, umi omoheñoi’akue ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI-UNA).
Maitei horyvéva opavavépe
David Galeano Olivera
(ATENEO Motenondehára)
Bem-vindo (a) ao
Cafe Historia
Somos tão jovens
Está em cartaz nos cinemas brasileiras o tão aguardado filme sobre Renato Russo e o começo da Legião Urbana. "Somos tão jovens" é dirigido por Antonio Carlos Fontoura.
Brasília, 1973. Renato (Thiago Mendonça) acabou de se mudar com a família para a cidade, vindo do Rio de Janeiro. Na época ele sofria de uma doença óssea rara, a epifisiólise, que o deixou numa cadeira de rodas após passar por uma cirurgia. Obrigado a permanecer em casa, aos poucos ele passou a se interessar por música. Fã do punk rock, Renato começa a se envolver com o cenário musical de Brasília após melhorar dos problemas de saúde. É quando ajuda a fundar a banda Aborto Elétrico e, posteriormente, a Legião Urbana.
© 2013 Criado por Bruno Leal.
Ativado por


Você precisa ser um membro de Cafe Historia para adicionar comentários!
Entrar em Cafe Historia